Máte někdy strach, že si vaši nosní rodiče/sourozenci nebo přátelé přečtou váš deník? Nikdy se neboj! Článek „Jak uchovat svůj deník v tajnosti“je zde! Tyto snadné kroky vám pomohou, zatímco vaši nosní rodiče/sourozenci nebo kamarádi se pokusí najít váš deník!
Kroky
Krok 1. Kupte si diář, který vypadá jako kniha
Stejně jako nekupujte diář s nápisem „deník“na přední straně. Stačí si koupit roztomilý, který by mohl být školní učebnicí nebo cokoli jiného. Je dobré si koupit diář, když jste venku sami, aby nikdo nebyl podezřelý.
Krok 2. Skryjte svůj deník
Ne na typických místech, jako pod postelí nebo v polštáři. Schovejte ho mezi matrace postele, do kabelky v zadní části skříně, kterou nikdy nepoužíváte, nebo dokonce zastrčenou v zadní části knihovny.
Krok 3. Nepište „Nevstupujte“přes hřbet knihy, protože to způsobí, že to lidé budou chtít číst ještě více
Krok 4. Získejte falešný, zřejmý deník
Naproti tomu napište: „můj deníku, nezadávejte“. Uvnitř napište několik stránek falešných záznamů.
Krok 5. Ve svém skutečném deníku otevřete náhodné stránky a napište tam také falešné záznamy
Krok 6. Dejte jim vědět, že máte 'falešný deník'
Příklad: „Včera jsem si psal do deníku a…“
Krok 7. Udržujte svůj falešný deník přehledný a na dosah
Krok 8. Pokud je to možné, položte na svůj skutečný deník obal na knihu, aby vypadal jako tato kniha, a vložte jej zpět do police
Nikdo nebude mít nic podezření.
Krok 9. Pokud zjistíte, že vaši rodiče procházejí váš deník, sedněte si s nimi a promluvte si
Pochopí a nechají vás na pokoji. Pokud ale máte opravdu otravné rodiče, budou k vám podezřívaví a nevědí, proč nechcete, aby si četli váš deník. Mluvte více, klidně a uctivě.
Krok 10. Zvažte vedení svého deníku v kódu
Pokud nechcete, aby čtenář věděl, o které osobě píšete, použijte místo celého jména druhé nebo třetí písmeno něčího jména.
- Další možností je napsat vlastní příběhy, jako by to byly pověsti, které jste slyšeli. Místo „Nesnáším školu“řekněte například „Slyšel jsem, že Alex nesnáší školu“.
- Pokud máte koníček, kterého se obáváte, že by jej čtenář odmítl, zaznamenejte své úspěchy, jako by se věnovali přijatelnějšímu koníčku. Pokud hrajete deskové hry a čtenář si přeje, abyste sportovali, můžete se rozhodnout, že budete vždy říkat fotbal místo Monopoly a tenis místo šachy. Takže vzpomínka „Porazil jsem Brook v šachu“se stala zakódovanou zprávou „Porazil jsem Brooka v tenise“.
Tipy
- Pokud je váš deník stejně nalezen, znamená to, že lidé slídili po vašem pokoji. Posaďte je a promluvte si.
- Do svého falešného deníku si nepište, že v něm děláte špatné věci. Pokud si to rodiče přečtou ve vašem falešném deníku, bude to ještě EŠTE NOSNĚJŠÍ.
- Pořiďte si jeden z těch malých popelnic do ložnic, poté si do něj vložte svůj deník a dovnitř vložte průhledný igelitový sáček a nahoďte nějaké papíry, nikoho by nenapadlo podívat se vám do koše!
- Váš diář je vaší odpovědností, a proto je na vás, abyste si jej nechali v tajnosti.
- Když mluvíte s rodičem, respektujte ho.
- Ujistěte se, že váš falešný deník a váš skutečný deník nevypadají identicky. Může být matoucí, na které je která a snoopery by mohly skončit čtením vašeho skutečného deníku.
- Na obálku napište něco jako „Vědecké poznámky“. Můžete dokonce zkopírovat nějaké školní poznámky na několik stránek, takže i když se někdo rozhodne podívat se na prvních pár stránek, budou to jen poznámky. Na obálku nepište něco jako „Skici“nebo „Písně“, protože lidé by se mohli chtít podívat na to, co jste napsali nebo nakreslili!
Varování
- Pokud někdo čte váš skutečný deník, může se to týkat vašich rodičů, vyvolat fámu nebo horší věci.
- Falešné deníky o vás mohou vést k falešným fámám. Nepište tedy věci, které vás dostanou do problémů.
- Cokoli si do diáře napíšete, je zcela na vás. Nikdo jiný nad tím nemá kontrolu, proto neobviňujte ostatní, pokud se dostanete do potíží.